Jdi na obsah Jdi na menu
 


Retro

24. 8. 2017

Dva tejdny zpátky, ve čtvrtek desátýho srpence, jsem vyrazil pracovně do Brna a protože v pátek jsem byl objednanej do Kladna, dohodnul jsem se s panem Brambůrkem na návštěvě PotatoHouse.

Z Brna jsem vyjel kolem jedný odpo; Brambůrek mi volal, že gde jsem, a já měl kóóópec času, tak jsem to po paměti střelil z Brna-Líšně přes Adamov na Blansko, a když jsem čučel do mapy, tak mi přišlo, že protáhnout to do Litomyšle a Luže je už prd, a že si udělám retro na poslední vandr.

Ale nějak mi to trvalo, nebo jsem to blbě odhadnul, zkrátka nakonec jsem to střihnul přímo na Žďár nad Sázavou, aspoň tam jsem to hodil na Ždírec, kde jsem se zastavil v hospodě kvůli kafi a wifině, abych taky popracoval.

Z okna jsem koukal na zastávku busu, kde jsme se vysypali a táhli na Řeku.

Pak už mě tlačil čas, tak jsem zbaběle najel na D1 a dodrkotal k Brambůrkům, já vostuda zpožděná. I tak mě přivítali jako ztracený vajíčko, najedli mě, usadili na terásce a Brambůrek otevřel láhev XOčka, kterou pomohla ztrestat i Dáša, pak jsme dali pivo, víno....usadili se v hudební místnosti, Dáša opanovala klavír, na kterej hraje jako Mozart (vystřihli s Brambůrkem duet "Mám jizvu na rtu" a Nohavica by vzteky rozkousal kytaru, jak to bylo pěkný), pak jsme něco zahráli s Brambůrkem a pak už to bylo jen na Brambůrkovi, kterej pouštěl nejdřív Redla - O kolo zpět, potom Buty - Kapradí..a pak přešel k deskám a vytahoval věci jako Kennyho Rodgerse, Alphaville, Baltimoru, PetShopBoys -Behaviour (což jsem ani netušil, že ten starej pardál má), potom starý slovenský hitovky, takovou kompilaci - na přebalu desky je šachovnice a takový umělý ruce....a do toho jsme tlachali o vandru, o Yedowce...o věcech minulejch, přítomnejch, nepřítomnejch a budoucích...prostě obraceli jsme svět jak kůži z králíka a bylo nám setsakra a kua dobře. Debatu jsme podpořili chlastem všelijakým, zakončeným uleželou, ale stále super ostrou cuikou, tedy rumunskou domácí pálenkou, kterou nám v druhohorách dali osobně nějaký rumusnký kluci v Bukurešti.

Někdy ve tři jsme šli spát.

Ráno jsem to do Kladna úplně nestih, musel jsem se telefonicky omluvit; a potom v polokomatózním stavu jsem bankovní slečnu tak zakecal, že ONA prošvihla další schůzku.

Ale kvůli takovejm večerům a nocem, jako s Brambůrkem, bych zmeškal i vlastní svatbu, neřkuli pohřeb.

Už se teším, kam pojedeme na podzimní vandr.

Užívejte ještě léto, lidičky.

p. V.