Yedowka začala ukrajovat z druhý dvacítky.

Oslavy završení tý první dvacíky a ještě k tomu páně Brambůrkovy dvacítky ve dvacátý repríze a dejme tomu I opožděně páně Vajíčkovy dvacítky v devatenáctý repríze proběhly důstojně na místě vpravdě legendárním: ve Wroclawi, dokonce jsme byli ubytovaný v hotýlku Mercure Panorama (už se tak nejmenuje) a dokonce ve snídaňovým servisu funguje paní Jolanta, takže o brebentění nebyla nouze.

Pátek, hned po příjezdu, jsme zaběhli za klukama kauflanďákama, především za Kryštofem, a bylo to pěkný setkání po letech. Samozřejmě - všichni jsou kyselý ksichty a prdele, s vyjímkou Křyšáčka, kterej se fakt potěšil.

No a pak následovala tour de Rynek, postupně gradující přes Spíž až do Guinessa, kde byla i muzika na živo vč, bubeníka Tomka z Coffee Break, respektive Freewolni, hrajících v "Pod Papugami"; a skončili jsme pěkně v půl čtvrtý ráno, abysme druhej den viděli, že už nejsme jurové, ale křídové. Doslova, protože na ńaše opuchlý, bílý ksichty musel bejt pohled, Odpoledne jsme tak-nějak propotulovali (s pěknou návštěvou hospůdky Český film, cukrárny - seděli jsme s dortíkama venku a čuměl na nás snad úplně každej, kdo šel kolem -  a večer jsme dali tupláčky v Bierhalle a poslední pivko u Bernarda, než jsme rozumně vytuhli v půlnoci, abysme v neděli ještě pokecali u snídaně (vymysleli jsme na sebe pěkněj vandrovní bitch, co se týče hraní a peněz, tak to nesmíme zapomenout a v létě to zkusit...ale o tom napíšu až v létě), pak se naposled objali, sedli do kárů a mazali k rodinám.

Náladu jsem měl jak po vandru; a Brambůrek taky, jak jsme si dosmskovali.

Za měsíc se uvidíme na Čárách, pak zkusíme dát víkenďáček a pak....velkej Manitů, stuj při nás, ať se letos povede dát velkej vandr.

p. V.