Taxme utrpěli šílenou kombinaci vodního-pozemního vandru.

Vodní část byla dost mokrá (a v některých případech i vlhká) - pilo a hrálo se prakticky furt a do pozdních ranních hodin; a pozemní část, ač nejdříve vypadala jako tryzna za rozšlapané hračky, nakonec dopadla velice dobře a s vodní částí si nijak nezadala - snad jen v tom, že na vodě jsme ujeli daleko víc kilometrů, než jsme pak ušli. Dokonce jsme zjistili, že tenhle vandr byl úplně nejlínější ze všech - podařilo se nám totiž od momentu, kdy jsme vrátili raft, až do momentu, gdy jsme sedli do vlaku a odjeli z jižních Čech, ujít pouze nějakých 30 km za pět dní!! Aspoň, že je v tom osmikilometrová pouť na Kleť - skutečně osm ostrých kilomterů do kopce, střídajícího se s krpálem (ale druhý den zase 11 km z kopce, takže....)

Poznali jsme spoustu moc fajn lidí a dokonce by z něčeho mohla být i delší známost, no - necháme se přeqapit. Každopádně - v Brlohu je určitě dobře, Gdo nechápe, může se těšit na vyprávění celého vandru.

Samozřejmě - nic nekončí. Jednak nás čeká hraní v Boskovicích ve westenovém městečku u Ariela v hospodě, jednak nás zvou Osečňáci zpívat do kostela, jednak jsme chtěli s našima skvav zajet třeba na Konětopy na víkendovku, do toho samozřejmě pravidelné večery ve Zlejch, do konce prázdnin zkusit ještě jedno hraní U Lojzičky, gdyž se to povede, tak 14.10. zahrát v Brlohu dědovi k 65. repríze 20.narozenin - a pak už pomalu bude Silvestr... a příští rok? Už se pomalu rýsuje plán na velký vandr - tentokrát asi přechod Krušných hor. Pokud to projde a pojedeme tam, tak pak už určitě Krušné nebudou. Spíš vyřehtané jak kůň po jointu.