Jdi na obsah Jdi na menu
 


Loučení ve velkým stylu

15. 12. 2015

Tak.

A utrpěli jsme poslední vandřík letošní sezóny; a jak název napovídá, bylo to loučení vskutku grandiózní.

Však zápis určitě bude, a ponivač autorem budu já, posnažím se ještě do konce roku.

Ale aspoň v bodech - páteční hraní v Bystřici na zastávce u Vládi bylo epes ráres, jako malej koncert, skoro průřez vším, co jsme schopný ze sebe vyplodit. Hráli jsme od Greenhorns přes HopTrop, Kameloty, Nohavicu, Redla a co já vim, přes bigbíty a swingy, Suchýcho Šlitra, Mokrýho Šlitra, Tučnýho Matušku, Katapultovaný Olympiky až po Hrůzu z Ready Kirken, Čínský lyže, pochopitelně v novým Kabátu a všechno ostatní, co jsem tu nenapsal. Už úvod byl moc pěkněj, když jsme do hospůdky vlezli za hromovýho potlesku. Dobrá pařící parta, neskutečně pohodovej Vláďa a hraní s přestávkama a výpadkama částí Yedowky až do bratru půl devátý dopoledne. Pak trocha spánku, hodně alkáče a loučení, crazy pěší přesun na Jedovou, terénní zákys, nedobytá Jedová, ale dobytej Šenk pod Jedovou, kde jsme hráli od jedenácti večer do pěti do rána, trochu studenej nocleh, ale ráno s příchutí vepřovýho sádla, velkej karetní turnaj v Olomouci a nakonec zaslouženej výtuh ve vlaku domů.

Letos nula velkejch a čtyři malý vandříky, ale tak intenzivní, až se lebka rdí a mozek stávkuje. A na příští rok velký plány a ještě větší očekávání....ale to jindy a od jiných, než jsem já. A nebo ne?

Ještě se neloučím, to tradičně nechám do posledních zápisů tohoto roku a dám si práci a čas, aby ten poslední byl zase Silvestrovskej.

Zatím ahoj, lidičky.

p. V.