Dneska na obědě ve Zlejch jsme zapředli hovor na téma velkýho vandru 2009. Už jsme se o tom sice bavili na podzim, ale naději a těšení je potřeba jitřit a podněcovat. Původní návrh, to jest vyplenit Krušný hory, aby měly důvod bejt skutečně Krušný, pořád platí. Nicméně se objevují kverulantský námitky ze strany opečenýho chleba - jakože "Kdo se má po kopcích tahat s harmonikou (přestože je tahací)", nebo "lepší by bylo jet zase na vodu, v horách nic není a nedá se tam nikam jít." Na jednu stranu je to pravda, na druhou nesmíme zapomenout na to, proč vlastně na ty vandry jezdíme. Loňská voda byla super, ale osobně si myslím, že to byla jen taková vhodná vsuvka, zpestření vandru. Nastavit vodu jako standardní součást vandru by asi nebylo dobrý a brzo by se to zajedlo. Vandr je o tom poznávat nový místa, nový lidi, přírodu, prochodit kus neosídlenýho kraje přes den, aby se pak večer vandrák doštrachal k hospodě na hraní a nebo jen tak složil hlavu pod hvězdným nebem a díval se na měsícem ozářenou hnědouhelnou pánev, no má to svý kouzlo. Každej den zažít něco novýho, něco vidět. Doufám, že se nakonec shodnem, ať už to rozhodnutí na lokalitu padne kamkoli. Ono je dobře jak na horách, tak na vodě. Koneckonců většina vandrů byla v horách, nebo podhůřích. Má to svoje nesporný výhody - třeba, že tam neštípou komáři. 

Pan Brambůrek