Cítím podzimní den
"Léto se vyzdálo, jak sen..." - jak pravdivý jsou ty slova!
Dny na začátku léta a dny, odžitý na vandru, se ukládaj pod prach vzpomínek. Ach jo, teď už jen čekat na pana Brambůrka, kdy vytvoří popis a dá sem fotky.
Ale ještě ne, ještě si chceme na vandr jen vzpomínat; a taky, po pravdě řečeno, jsou jiný starosti a události.
Pan Brambůrek chytil šanci za pačesy a nenechal jí jen tak utéct, takže po čtrnácti letech jsou obě židle v kanclíku, stojící proti sobě, prázdný: já jsem povětšinou doma a on je pryč.
Ale samozřejmě to není konec, je to jen začátek něčeho novýho, protože "když se končí, někde opodál je start," jak se praví v jedný yedochužňácký písničce. A vídat se budeme, stejně do stověžatý matičky jezdím několikrát měsíčně, tak je prostoru dost. No a vandry a hraní, to nepřestane, i kdyby čert na koze jel.
A propos - onehdá, byvše na vyfolkovačče nebohých Brambůrků, jsem společně s panem B. vyrazil do zšeřelých Zbuzan na pivko a skončili jsme na Hřišti, už sami, jen u baru seděl jakýsi chlapík a živě rozmlouval s barmanem, kterej nejevil velký známky pochopení pro naši objednávku dalších škopíků. "Hele, v těch futrálech máte kytary?" otočil se najednou chlapík směrem k futrošům, ve kterejch byly kytary, kdyby nás přepadla chuť na hraní. "Jo, jo, chceš něco zahrát?" "To ne, ale já jsem majitel tady hřiště a tak se můžeme domluvit, ža byste tady hráli, třeba jednou měsíčně."
Tak se uvidí - start tý akce je..........ale to si počtěte v rubrice Hraní. :o)
Pěkný babí léto, lidičky. A klidně i pro chlapy.
p.V.
P.S. - Jedu do Wroclawi, ale už sám.......co tam budu, kua, dělat??