já vím, moh jsem to poj´menovat jinak, ale co už....od října se nic nezměnilo, neudálo; a jak to sleduju, tak do konce roku tu přibudou tak dva příspěvky: jeden kolem vánoc a jeden na konci roku, a to bude pro 2013 fsjó, pokud to teda náhodou nebude jinak.

Yedowka se zase na životní křivce octla někde dole, můžu (nebo můžeme) se vymlouvat na čas, vzdálenost, odloučení....ale nechce se mi omlouvat  (nebo vymlouvat): prostě je to tak a nikdo, NIKDO, Halík, s tím nic neudělá, jen my dva, teda Yedowa Chüže. Chceme? Uvidí se, jestli chceme.

Potkali jsme se teď s panem Brambůrkem v Praze, pěkně jsme vymetli pár smíchovskejch hospod a poklábosili, téměř, jako gdysi. Od poslední společný návštěvy Osečňáků v Bílý Vodě ani jeden z nás pořádně nehrál (teda já jsem našel u sousedů spřízněnou duši, pana Bílka, hrajícího a milujícího písně Roberta Křesťana, čímž mi vyrazil dech; aspoň pár věcí jsme si navzájem zahráli) - to nehraní se vysvětluje prací, hanba nám.

Popis letošního vandru včetně fotek je v tlapkách a aparátech pana B., doufám, že aspoň fotky brzo budou - na popis má času a času, když to vezmu podle sebe, jak jsem popis loňskýho vandru dokončil MINUTU před dnem, kdy jsme vyráželi letos.

No a máme po prvním adventu a druhá svíčka na věnci se třepe, už aby prskala a svítila, jako její do třetiny ohořelá sestra. Nálady jsou ještě furt takový nesváteční, ale čekám, že to u mě zase propukne, jako každej rok; ty představy zasněženejch střech, svítících oken, prázdnejch ulic, blikajících lamp a posledního chodce, kterej ale nejde domů, protože se chce procházet a čeká, že potká druhýho podobnýho blázna, ale nic si neřeknou, protože se bojej jeden druhýho oslovit se svojí samotou.

Doufám, že udělám aspoň malej koncertík rodině, a budu se těšit..... ale to napíšu až pozdějc, na to ještě máme 28 dní.

Pěknej Advent, lidičky. A fakt - neblázněte s dárkama. Ty opravdový věci se nedaj koupit a málokdo vám je dá.

p. V.